Kdyby si tu dnes byl
Kdyby si tu s námi stále žil
Neváhala bych ani vteřinku
Nerozmíšlela bych se ani chvilinku
K tvým nohám bych poklekla
Vše co k tobě cítím poctivě ti řekla
Jak miluji tě moc
A že ti chci se vším pomoct
Pohladila bych tě po vláskách
Něžná slůvka šeptala bych ti do ouška po hláskách
Vykouzlila bych ti usměv na tvé krásné tváři
Viděla bych jak celá září
Místo toho se mi po tobě šíleně stýská
Smutek mě po tváři výská
Dnes jsou to už dva roky
Ale já stále slyším tvé kroky
Psychiatr, psycholog
Nikdo mi nepomoh
Zapomenout, odpustit
Ze života se opět těšit
Schází mi tvé oči, ústa,nos, vlysy, tváře, zpěv, tanec, hlas, ruce,... bílý nebo černy
Nikdy jsi nebyl někdo jiný
Nenacházím vhodná slova
Takže celá tahle mluva
Ústí v jedno klišé
Jako medvídek z plyše:
Miluji tě a nikdy na tebe nazapomenu
Tuhle pravdu zvrátit nedokážu
Kdybych byla silná a chtěla
Dávno bych tě z hlavy vyhnala
Jenže ty jsi byl čaroděj
Který nám ze srdce pěl
Zabila tě hamižnost
Ubohá žárlivost
Trstuhodná neschopnost
Lidí co tě nesnášeli
Lidí co tě pomlouvali
Stal ses trnem ve spoustě očí
Stal ses láskou v našich srdcích
S plastikami i bez
Pro nás budeš navždy best
Ten čas od tvé smrti vůbec neutek
Nevím jak vyjádřit svůj bezbřehý smutek
Dokážý to jen mé stálé slzy
Stále z mých očí pryští...
Chybíš mi...
