Dnes...

Kdyby si tu dnes byl

Kdyby si tu s námi stále žil

Neváhala bych ani vteřinku

Nerozmíšlela bych se ani chvilinku

K tvým nohám bych poklekla

Vše co k tobě cítím poctivě ti řekla

Jak miluji tě moc

A že ti chci se vším pomoct

Pohladila bych tě po vláskách

Něžná slůvka šeptala bych ti do ouška po hláskách

Vykouzlila bych ti usměv na tvé krásné tváři

Viděla bych jak celá září

Místo toho se mi po tobě šíleně stýská

Smutek mě po tváři výská

Dnes jsou to už dva roky

Ale já stále slyším tvé kroky

Psychiatr, psycholog

Nikdo mi nepomoh

Zapomenout, odpustit

Ze života se opět těšit

Schází mi tvé oči, ústa,nos, vlysy, tváře, zpěv, tanec, hlas, ruce,... bílý nebo černy

Nikdy jsi nebyl někdo jiný

Nenacházím vhodná slova

Takže celá tahle mluva

Ústí v jedno klišé

Jako medvídek z plyše:

Miluji tě a nikdy na tebe nazapomenu

Tuhle pravdu zvrátit nedokážu

Kdybych byla silná a chtěla

Dávno bych tě z hlavy vyhnala

Jenže ty jsi byl čaroděj

Který nám ze srdce pěl

Zabila tě hamižnost

Ubohá žárlivost

Trstuhodná neschopnost

Lidí co tě nesnášeli

Lidí co tě pomlouvali

Stal ses trnem ve spoustě očí

Stal ses láskou v našich srdcích

S plastikami i bez

Pro nás budeš navždy best

Ten čas od tvé smrti vůbec neutek

Nevím jak vyjádřit svůj bezbřehý smutek

Dokážý to jen mé stálé slzy

Stále z mých očí pryští...

Chybíš mi...