monikam: Zuzanko plakej a nestyď se za své slzy, jedině pláč ti uleví od té ukrutné bolesti, dnes všichni držíme při sobě, jsme spolu sice pořád, ale dnes....dnes je ten den, kdy pláčem úplně všichni, i ti nejsilnější a i já jsem slaboch a nestydím se za to. Pláč, to jediné mi pomáhá a víra ve vás a v Michaela....