Už víc jak týden jsem si bezúspěšně hledala nové zaměstnání. Bohužel nikdo zrovna novou maskérku nepotřeboval.
Moje nálada byla kvůli tomu na bodu mrazu. Uvítala jsem proto, když mi zavolala kamarádka Jessika a vytáhla mě na nákupy.
Je pravda že jsem si potřebovala koupit novou kosmetiku.
V drogerii, o pár minut později jsem si vzala košík, pšišla ke své oblíbené značce kosmetiky a za holčičího žvatlání s Jessikou hazela do košíku vše co mi chybělo.
,,Promiňte, ale tohle byste neměla kupovat," ozval se za mnou podezřele známý hlas.
Otočila jsem se za ním. Osoba, která tam stála předemnou mě šokovala. A nejde říct že příjemně.
,,Neříkala jsem snad, že už vás v životě nechci vidět?!" rozkřikla jsem se hned na něj.
,,To jste sice říkala, ale moje sestry mě poslaly nakoupit nějaká líčidla a tenhle obchod je nejblíž," vysvětlil klidně.
,,Poblíž jsou určitě i jiné obchody."
,,Copak vám tenhle patří?!" zeptal se už ne tak klidně.
Jessika jen nechápavě sledovala co se mezi námi odehrává za šarvátku.
Nevěděla jsem co na to říct tak jsem raději změnila téma.
,,Kdo vůbec jste, že si dovolujete mi říkat co můžu a co ne?"
,,Jmenuji se Charles Carter. Samozřejmě vám nemohu nic zakazovat, já jen že tahle značka testuje na zvířátkách a to by se nemělo podporovat. Týrají je."
Musela jsem mu dát v duchu za pravdu. Miluji zvířátka. V životě jsem se ale nepídila po tom, která firma testuje a která ne. A to s kosmetikou pracuji denodenně. Rozhodla jsem se to změnit. Ovšem tak aby si z tenhle pošahanec za to nebral žádné následky.
,,Když jste teda tak chytrej, tak mi řekněte, která netestuje."
,,Moje sestry používají značku Simple," prozradil a zavedl mě k příslušnému regálu.
O téhle značce jsem slyšela. Podle všeho je dost dobrá. Vrátila jsem tedy vše zpět a koupila produkty značky Simple.
,,Radši si koupím tohle, jinak by mě váš ksicht strašil. Teď vážně doufám, že se už víckrát neuvidíme."
,,Nemusíte se bát. Neuvidíme."
Blesky mezi námi jen šlehali.
,,Pojď Jess."
,,Nashledanou Charlesi," rozloučila se Jessika.
Vrhla jsem kvůli tomu na ní vražedný pohled. No snad se jí nelíbí!?
Horší snad bylo, že jí Charles odpověděl. A to s úsměvem!
S Jess jsme si ještě zašli na kávu, kde byl Charles tematem číslo jedna.
Ten muž mi už podruhé zkazil už tak pohnutou náladu.
Naštěstí po příchodu domů se vše obrátilo k lepšímu. Na otravného Charlese jsem díky tomu dočista zapoměla.
,,Našli jsme ti práci, dceruško," zvolala máma jen co jsem vešla do dveří.
Určitě se mi rozsvítila očka radostí.
,,To je úžasný. A pro jakou firmu?"
,,No..vlastně to není pro žádnou firmu. Jen pro soukromého klienta."
To mě zarazilo.
,,Nechápu."
,,Pro Michaela Jacksona. Jedna moje kamarádka se s ním zná. Zeptala se na tebe. Zítra v deset s ním máš schůzku... Jo a máš přijít na sekundu přesně."
Ne že bych toho Jacksona nějak moc milovala. Jo písničky má dobrý a já už odmala poslouchám jeho písně a písně s jehobratry jako skupiny Jackson 5, ale on jako člověk mi není moc sympatický. Je až moc roztomilý a dokonalí a navíc je kolem něj až přespříliš sexuální energie.
Ale co práce jako každá jiná. Rozhodně příjdu. A to na minutu přesně.