Vůbec se nedivím, že jsem druhého dne vstala daleko pře Michaelem. Michael stále ležel i poté co jsem měla snězenou snídani. nechtělo se mi ho budit. Určitě by byl potom celý den naštvaný a stejně bych nenašla jeho pokoj. Místo toho jsem toužila najít místo, kde jsme si včera tak překrásně s Michaelem popovídali. Místo toho se mi podařilo ztratit a nakonec jsem zkončila v zoo. Tam mě našel Michael, a tak jsme společně zvířátka naktmili. Nejvíce mě nadchla Michaelova lama s těma svýma upřímnýma očíčkama. A z Michaela šlo cítit jak všechna zvířátka miluje. a jak rád se o ně stará. Než přišel Slash stihli jsme ještě shlédnout film s Tomem Hanksem, který mi opět připoměl Michaela: Též jako by byl dítětem v těle dospělého... Nejvíce je nezapomenutelná scéna, kdy Tom se svým šéfem hrají na velké klávesy. Dokonalé.
Omlouvám se, že to video není česky, ale bohužel se mi to nepodařilo najít... Snad alespon budete mít bezva zážitek z hudby
Michael se mi dnes jevil odměřeně, zadumaně a smutně. Jako by chtěl být sám a mít od všech svatej klid. ,,Michaele, už půjdu," nevydržela jsem jeho zadumanost a odmítání už po obědě.
,,Opovaž se!" ožil Michael najednou. ,,Promiň mi mé dnešní chování. Špatně jsem se vyspal. Zůstaň. Prosím, nenechávej mě tu samotného. Michaelova poslední věta mě hluboce chytla za srdce.
,,Vážně tě nechci otravovat, zvlášť, když nemáš dobrou náladu," zkusila jsem to ještě, i když jsem tušila, že Michaelovím psím očím podlehnu...
,,Mě neotravuješ. Od toho jsou tu jiní."
Slash, kytarista rockové skupiny Guns´N´Roses, vlastním jménem Sou Hudson ( své jméno prý nesnáší) přišel se zpožděním, což Michaelovi na dobré náladě opravdu nepřidalo. Z plánované chvilky zkoušení se stala intenzivní práce trvající do večera. Ale mě změna plánu absolutně nevadila. Sledovat ty dva při hlubokém tvoření byl obohacující zážitek, který si uchovám navěky. Rozsah jejich nápadů a talentů se zdál nevyčerpatelný. Oba v sobě měli takovou energii a odhodlání. A ta radost z jejich společné práce, z tvorby a zapálení bylo přímo hmatatelné. Je jasné, že Michael i Slash činí přesně to, co je naplnuje a činí je štastnými. Sem tam se vloudila i zábavná chvilka, kdy se Michael výbuchy smíchu válel po zemi a jeho nakažlivost strhla k smíchu i nás. Občas ovšem nastala i situace opačná, kdy se oba rafli až jsem měla strach aby se nepoprali. Slash s tím svým účesem a la lví hříva a četnými tetováními vypadal pěkně divoce. A Michael? Nikdy bych nevěřila, že takový na pohled sladký kluk se též umí pořádně rozohnit a říct pěkně od plic co si myslí. Často se ptali i na můj názor, ale zřejmě je neuspokojilo, když jsem každý jejich nápad schvalovala a opěvovala. Prý to povídám jen tak. Ale nemají pravdu. Doopravdy si myslím, že z každé té nahrávky by byl hit. Na druhou stranu chápu, že chtějí úplnou bombu, která zboří celý svět. ozhodně se ale nemohu dočkat konečného výsledku...
Po práci jsme si užili zábavý: uspořádali jsme válku s vodními pistolkami. Naštěstí mi Michael půjčil oblečení, které tu zapoměla Tatiana. Musím uznat, že má opravdu vkus, ale i tak jsem se v něm necítila zrovna nejlíp. Ještě na něm šel cítit její ovocný parfém... Bůh ví, kolikrát ji je Michael vysvlékal z rozpáleného těla...
Mezi bitvami jsme vyhlásili mír, kdy jsme si pochutnali na muffinkách s rybízovou náplní od Lidie. Michael ovšem mír porušil a střílel z vodní pistolky ještě v meziválečném období. Zrádce... Válka zkončila nerozhodně, takže pokračovala ve velké posteli, kde jsme si uspořádali pyžamovou párty, polštářovou bitvou. A nakonec jsme všichni tři v té posteli usli... A nehledejte v tom nic fyzického. Prostě jsme se blbnutím unavili tolik,že nikdo neměl sílu dokít do svého pokoje, do své postele...
