Dangerous- 9 kapitola

Michaelova krása mi opět vyrazila dech. Červená košile se dvěma rozeplými knoflíčky u krku mu ták sekla. Černé kudrlinky uvěznil do culíku přičemž jeden pramínek mu obtékal kolem tváře. Nejraději bych ho objala a už nikdy nepustila. ,,Co tady děláš?" zeptal se chladně a volně přešel na tykání i když jsme se na něm nedohodli. Přesto jsem se k němu přidala.

,,Přišla jsem na návštěvu."

Michael si povzdechl a pokusil si prohrábnout vlasy ale zarazil ho culík. ,,Podívej, já bych se s tebou opravdu velmi rád seznámil a popovídal a tak ale... nechci mít problémy s Princem."

,,Michaele, přinesla jsem vám něco malého k zakousnutí," přerušila nás Lidie nesoucí stejné jídlo jako před chvílí mně.,,Děkuji. Teď nemám chuť," odvětil Michael aniž by se na svou hospodyni podíval.

,,Dobře nechám vám to na stolku. Později si jistě dáte," Lidie se nenechala odbýt.

,,Ano, zajisté. Přines mi, prosím Bubblese, Lid. Půjdeme na procházku," teď už odeme pohled odlepil a věnoval ho idii.

,,Dobrý nápad." Opět jsme osaměli.

,,Kdo je Bubbles?" na chvíli mě napadlo, že je to jeho dítě, ale tomu by přeci nedal takové neobvyklé jméno, nebo ano?

,,Můj šimpanz."

,,Nikdy by mě nenapadlo, že může někdo soukromě chovat šimpanze."

Michaelovi se zřejmě moje poznámka zdála vtipná, neboť se rozesmál. ,,Já provádím spoustu věcí, které by ostatní nikdy nenapadly. Ani ve snu by je nenapadly," při poslední vyslovené větě ve mně hrklo. On snad něco ví? Čte mi myšlenky? Je čaroděj? Ha, ha, ha. Taková blbost. Od zčervenání mě zachránila Lidie.

,,Tady je. Chcete ještě něco?"

,,Ne to je vše. Děkuji," řekl stále s úsměvem Michael a vzal si Bubblese do náruče. ,,Ahoj, Bubblesi. Zlatíčko, jakpak jsme se měli? Pozdrav, Bubblesi. Pozdrav naší návštěvu." Michael byl s tím zvířátkem tak slaďoučký.

Pohladila jsem Bubblese, který na mě obrátil svojí zvídavou tvářičku. ,,Ahoj, Bubblesi," pozdravila jsem ho po vzoru jeho páníčka a zřejmě i velkého kamaráda. ,,Je miloučký," dodala jsem.

,,nezdá se ti legrační?" zeptal se Michael s velkou dávkou udivení a zvědavosti.

,,Ne, proč"

,,Když ho viděl Prince, zdál se mu děsně legrační."

Zakroutila jsem hlavou. ,,Prince je idiot. Kašli na něj.

Michael se smutně usmál.

No nic, půjdu. Prominˇ , že jsem sem tak znenadání vtrhla. Nechci ti působit potíže. Je mi jasné, že máš spoustu přátel. O jednoho mín nebo víc, na tom ti nezáleží," při téhle poznámce se Michael smutně podíval na Bublese a zdálo se mi, že se v jeho oku zaleskla slza... ,,Cestu zkusím najít sama."´Bloudila jsem nekonečnými chodbami tohohle obrovského přepychového ranče jménem Neverland a nevítané slzy mi stékaly po tváři. Tak to se nepodařilo. Prince zase vše zkazil. A i kdyby, Michael by přece nechtěl mít nic s holkou jako jsem já...