Jak se má Michael:
Telefon zazvonil třikrát než ho elizabeth zvedla. ,,Elizabeth Taylor, prosím."
,,Ahoj, Beth, tady Michael."
,,Ahoj, Maiku. tak ráda tě slyším."
,,Já tebe též... Už se před tebou zrodila ta dívka z pěny?"
Elizabeth se zasmála. ,,Ne ještě ne."
,,Já už jí potkal."
,,Dívku z pěny?"
,,Nevím jestli se zrodila zrovna z pěny, ale je krásná, okouzlující a... neví kdo jsem," prozradil jsem nadšeně.
,,No to je ůžasné," sdílela se mnou radost Liz. ,,Jak se jmenuje? Pozval si jí někam?"
,,Jmenuje se Kim. Nikam jsem jí nepozval, ona totiž pozvala mě... "
,,Ale..." odtušila. Ano to věčné ale. Existuje i v tomto příběhu...
,,Má něco s Princem. Nevím co... Zakázal Kim se mnou mluvit... Jsem tak zmatený...."
,,Líbí se ti?"
,,Ano šíleně. Je to ta nejkrásnější žena jakou jsem kdy potkal... Tedy až po tobě," neopoměl jsem dodat.
,,Maiku... myslíš že by ses mohl do ní zamilovat?" pokračovala má nejlepší přítelkyně ve výslechu. tentokrát však položila velice těžkou otázku.
,,Kdybych měl tu možnost jí více poznat... možná, že ano."
,,Tak o ní bojuj. Je jedno jaký má vztah s Princem. Kašli na něj. Prince ti jen závidí. Ale ty jsi Michael Jackson, největší bojovník na světě. Jen tak se přeci něčeho nezalekneš. Najdi jí, ptej se na ní všech lidí co znáš, někdo přeci o ní něco musí vědět. Je ti to jasné?"
,,Absolutně, Eliz. Děkuji. Už se mi v hlavě určitý plán rýsuje," i když to Liz nemohla vidět, usmál jsem se nad svým bojovým plánem jménem ,,Kim" ,,Chci ti jen říct, že to ty jsi bojovnice. Už si toho tolik zlého překonala. Velmi si tě vážím a tolik tě miluji..."
Zpátky ke Kim
Michaele, Michaele, kde jen jsi? Kde? Tedy až na tvou přítomnost v mých čím dál víc smyslnějších snech. Jak moc po tobě toužím. Asi z tebe ochořím. Dobře, zakáži si na tebe myslet. Ale když to prostě nejde dodržet...
V pondělí po párty víkendu jsem si ve škole jako vždy sedla na své místo v zadní lavici a divila se kde je vždy tu první Leona, zatímco se kolem mě rojili spolužáci a ptali se na večírky a různé celebrity. Některé jsem poznala a tak jsem o nich svým zvědavým spolužákům něco řekla, o některých jsem naopak v životě neslyšela. Mají smůlu, no. Leona se vřítila do třídy jako tornádo krátce po zvonění a sedla si na své místo vedla mě aniž by se na mě podívala. Ani nepozdravila. Co jí jen přelítlo přez nos? Snažila jsem se to z ní vypáčit, ale spíš jsem to ještě víc pokazila.
,,Paní učitelko, Kim mě otravuje. Mohu si odsednout?"
,,Zajisté. leticie je nemocná, sedni si na její místo. A ty se , Kim, uklidni. Nějak ti ta sláva stoupá do hlavy." O čem to mluví? Jaká sláva?
O přestávce jsem se už Leonou nenechala odbýt. ,,Co je ti , Leo?
,,Spíš co je tobě, Princezno. nejdřív se zjistí, že je Prince tvůj otec, což je ještě v pořádku, za to jsem velmi ráda, ale ted... teď chodíš s Jacksonem?! Jsi vážně hrozná! Nechováš se jako kamarádka!"
,,Uklidni se, prosím. Neznám žádného Jacksona," a to je pravda.
,,Ne?! A co je potom todle?" Z tašky vydolovala časopis People se mnou na titulce. ,,Vidíš? jsi tu vyobrazená s Princem a Michaelem Josephem Jacksonem. Mimo jiné se tu píše, že se kvůli tobě nepohodli a že s objema flirtuješ. Označili tě za zlatokopku. To ale pravděpodobně pravda nebude, jak víme Prince je tvůj otec... Ale Michael je tvůj co?" zakončila svůj proslov otázkou.
,,Můj nic. Prostě jsme se jen seznámili a trochu pokecali," přiznala jsem. Potkalo mě takové štěstí, že mi Lea prozradila celé jeho jméno. Michael Joseph jackson. MJJ. Teď mám větší šanci ho najít. Znovu se s ním potkat. Sblížit se s ním... ,,Prince nás spolu viděl, naštval se a odvedel mě pryč. tečka," dodala jsem zbytek příběhu.
,,Vážně?..." Lea se celá rozzářila. ,,A o čem jste si povídali?" Zazvonilo.
,,Pojď si, prosím, sednout opět ke mně. Povyprávím ti to." Vlastně jsem Lee zatajila jen to, že jsem Michaela pozvala na schůzku a on souhlasil. Určitě by se zase naštvala a to já opravdu nechci, když jsem si jí sotva usmířila. Nakonec mě napadla spasná otázka. ,,Ty Michaelovi velmi fandíš, že?" Tohle ještě není ona.
,,Ano, proč?"
,,Já jen jestli náhodou nevíš, kde Michael bydlí." Tohle je ta otázka.
Leona se na mě podívala zase zuřivě. ,,Nechápu, že nevíš, kde Michael bydlí, když je to tak obecně známé místo. A vůbec, proč bych ti to jako měla prozradit?!
,,No, protože... protože..." sakryš nic mě nenapadá. ,,Protože... když mi to prozradíš, tak... tě s Michaelem seznámím." Alespoň vidíte, jak moc po dalším setkání s Michaelem toužím, když slibuji takovéhle mě hrozné věci.
Leoně se ovšem zalesklo v očích. ,,Tak fajn. Prozradím ti jí. A to setkání platí. S toho se nevykroutíš." O tom nepochybuji. ,,Jo, a ještě něco. Pro tu adresu si musíš přijít do děcáku. Alespoň navštívíš Trevise. Slíbila jsi mu to." Ach, ano Trevis. Tolik se mi po něm stýská....
