Komentář, na který odpovídáte
monikam: Zuzanko co na ten soud říct. Je mi z toho na nic. Celou tu dobu jsem se snažila nějakým způsobem toho doktůrka pochopit, chtěla jsem věřit tomu, že to byl osud, nešťastná náhoda, že to tak prostě mělo být. Ne, nechtěla jsem se v tom nadále pitvat, ale prostě nejde tomu uniknout. Vím, že nenávist je špatná a že člověk v ní nikdy nenajde klid. Snažím, opravdu moc se snažím abych ho nemusela nenávidět ale jde to ztéží, velice stěží. Všechny důkazy mluví jednoznačně a jestli nakonec mu ty čtyři roky dají. Není to pro mně útěchou, nic není útěchou, Mika nám to nevrátí, ale na druhou stranu chci spravedlnost, chci, aby trpěl každičký den a žil se svým černým svědomím, a je mi jedno jestli toho někdy bude litovat, jeho slzy mě nedojmou. ....A teď k druhé věci, tvou lásku ti nesmírně přeju a užívej si ji. Buď šťastná, protože ty si to zasloužíš. 