APOM- 1, kapitola Kim

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Ten Den Byl Opravdu špatný.

Vše začalo když mě vyhodili z prácé maskérky pro modní časopis Exotika. Prý kvůli snižovíní stavu. Ale proč zrovna mě? Vždycky mě tolik chválily. Byla jsem jedna z nejlepších.

Šefová řekla pouze: ,,Máte padáka."

A dala miodstupné ve výši tří měsíčních platů. To a peníze, které jsem si ukládala stranou pro tenhle případ mi naštěstí do doby než si najdu práci vystačí a pravděpodobně mi i něco zbyde.

Takže vyhazov nebylo to nejhorší co mě ten den potkalo.

Když jsem se totiž vrátila domů ke svému snoubenci Chris, v domnění, že mi pomůže s hledáním nové práce, načapala jsem ho inflagranti!!

Samozřejmě že jsme se pohádali a při tom mě ještě urážel. Mě! Jakobych ho podváděla já. Hlavně že tu svojí milenku, Katy, vychvaloval až do nebes.

,,Umí líp vařit." Není taková fiflena." V posteli je lepší než ty." Hlavně že si nikdy nestěžoval. Právě naopak. 6ádný z mích bývalích si nikdy nestěžoval na nic z toho co Chris výjmenoval. Navíc jsem to byla vždy já kdo se s tím druhým rozcházel.

Samosebou, že jsme se rozešli.

Sbalila jsem si sví věci a odstěhovala se z našeho společného bytu zpět k rodičům. To kam jdu jsem mu ovšen neřekla, neboť to vždy řkají zhrzené přítelkyně a já se tak rozhodně nechci cítit a ani tak nechci vypadat.

V autě na cestě do staronového domova jsem si pomyslela, že už se nic hrozného stát nemůže, zvláště po tom co jsem narazila na něco co mi vždy zvedne náladu: Obchodní dům.

,,Mám na to právo." řekla jsem si a už parkovala, když v tom do mě někdo ze zadu narazil.

,,No to snad není možný. Ty idiote," vyštěkla jsem neboť už jsem toho měla vážně dost.

Vystoupila jsem z vozu a sčítala škody svého milovaného sporťáčku. Následky: Zničený zadní nárazník a rozbité světlo. Ještěže jen tak.

,,Já se velmi omlouvám. Pořádně jsem se nerozhlédl," ospravedlňoval se černý řidič Rolls-Roysu. Byl docela pohledný, ale to mě v tu chvíli vážně nezajímalo.

Byla jsem příšerně podrážděná a vychrlila jsem na něj proud hrozných slov, až se za námi lidé otáčeli.

,,Opravdu je mi to líto. Škodu vám samozřejmě zaplátím jen, prosím, nevolejte policii. Bude stačit pět tisíc jako odškodné?" nabídl ten Jamajčan s medovýma očima, knírkem a dredami schovanými pod jamajskou čepkou.

Z bankomatu kousek od parkovištěvybral peníza a hned mi je předal.

,,Tsss. Jste odpornej člověk. V životě vás už nechci vydět," místo poděkování jsem na něj opět vyjela.

Však já vás také ne," ujišťil mě.

Na to jsem nasedla do svého poškozeného autíčka a bez nakupů odjela do autoservisu a pak domů ukončit tenhle příšernej den.

Ovšem ani u rodičů to nebylo nejlepší. Musela jsem poslouchat ty kecy, jak si nedokážu udržet ani práci ani přítele.

Však já jim ukážu. Hned zítra.

 

No nic moc to není ale doufám, že i tak se vám moje povídka bude líbit. :-)

Zpět na hlavní stranu blogu