APOM- 16. kapitola Michael

měl to být jeden z posledních soudních procesů. Soudce už chtěl mít tento proces, který se postaral o tolik rozruchu mezi novináři a veřejností za sebou. Ostatně to my všichni. Naše přání se mělo vyplnit...

Kim opět vypadala úžasně. Ted stále nosila černé nebo černobílé šaty a kostýmky. Neměla sice ráda černé oblečení, ale i tak jí to děsně seklo. Před soudem jsme se oba snažili vypadat vyrovnaně a silně, i když jsme se tak necítili. Bylo toho kolen nás prostě moc špatného. Létali jsme od jedné nepříjemnosti ke druhé a stále dokola. A ke všemu se přidal ještě můj otec, Joseph. Stále vedl ty řeči, že mi Kim kazí kariéru a blá blá blá. skoro každou noc jsme usínali v náručí doufajíc v lepší časy. Každý den jsem jí chtěl povědět jak moc jí miluji, alenikdy jsem to neudělal.Bál jsem se, že ona to tak ke mně necítí. Sliboval jsem si ovšem, že až tohle skončí a oni jí prohlásí za nevinnou, vše jí o svých citech řeknu, at už bude její reakce jakkákoliv. Vždyt už jsem jí jednou své city odhalil a ona také řekla, že je do mě zamilovaná, i když toho později litovala. Jen jsem se modlil aby jí opravdu za nevinnou prohlásili...

I u tohoto soudního přelíčení, Kim vypovídala, že nic neví, což byla podle mého názoru pravda. Viděl jsem na ní, že jí vůbec není příjemné jak se probírá její společná minulost s Chrisem. Už všichni věděli, že spolu byli zasnoubeni a on jí podvedl s tou Kathy, To jsem vůbec nechápal. Vždyt Kim je o tolik krásnější.

I já jsem bypovídal.

,,Nikdy jsem obžalovanou neviděl chovat se nějak divně. Nikdy nebyl ani náznak toho, že by brala drogy, nebo s nimi byla jinak spojená. Věřím, že je nevinná a čistá."

,,Věřit můžete," pousmál se pod vousy státní návladní. ,,A co alkohol? Má obžalovaná problémy s alkoholem?"

,,Ne, obžalovaná pije velice málo."

,,Viděl jste obžalovanou někdy opilou?"

Kimin obhájce zasáhl. ,,Námitka. Tohle nijak nesouvisí s případam."

,,Námitka se zamítá. Prosím, odpovězte na otázku," soudce byl nekompromisní.

,,Ano, jednou," nedokázal jsem lhát.

,,Jak moc byla obžalovaná opilá?"  Povšiml jsem si, že chce obhájce zasáhnout, ale nakonec mávl rukou. A měl pravdu: zřejměby to nemělo cenu. Soudce by námitku opět zamítl. Neměl jsem ve zvyku lhát, ale ted jsem se rozhodl celou pravdu zatajit.

,,Normálně. Tak jako se opije většina lidí při nějaké oslavě. Přehnaně moc to rozhodně nebylo." Podíval jsem se na Kim. Ta cudně před mým pohledem sklopila oči.

Pak mě ještě trápili s otázkami ohledně mého vztahu ke Kim a drogám. Oddechl jsem si když mě prppustili z výpovědní lavice.

Jako další svědek byla povolána Jessika. Viděl jsem na Kim, že jí Jessicino vzezření vyděsilo. Nevypadala tak, jak si jí pamatuji z obchodu, kde jsem Kim potkal podruhé jako Charles Carter. Jess měla kruhy pod očima, smrtelně bledou plet, kterou nadokázalo zakrýt ani líčení a navíc byla pohublá a viditelně nesvá.

,,Jak to tedy podle vás všechno bylo?" začal žalobce, po tom co Jess složila slib, že bude mluvit pravdu, jenom pravdu a nic než pravdu. Nejdřív povídala, že nic neví, a že je zde omylem. Nakonec se ale rozplakala a rozvyprávěla.

,,Dobře, řeknu vám jak to bylo doopravdy," pravila mezi vzlyky. ,,Kim opravdu o ničem nevěděla a stále neví. To všechno... Chris. Je to můj dodavatel. Objednala jsem si u něj ten balíček. To, že ho poslal po Kim byl jeho nápad. Kim za nic nemůže... Promin," dál mlčela, plakala a dívala se lítostivě na Kim.

,,Dyt, ta mrcha lže. Neberte jí vážně je sfetovaná," Chris se snažil bránit, což jen naštvalo soudce.

,,Posadte se, prosím, nebo vás nechám vyvést ze soudní síně, nebo zatknout." Mně byl ten Chris čím dál tím víc protivný.

Státní návladní, Kimin obhájce a soudce se chvíli potichu radili. Kim byla nervozní a stále se na mě otáčela. Snažil jsem se jí na dálku uklidnit.

,,Soud bere výpoved svědkyně na vědomí," ujal se slova po chvíli soudce. Státní zástupce určitě chtěl aby se nebrala. Zřejmě poukazoval na to, že Jess jaksi... není ve své kůži, abych to řekl s citem. ,,Porota se ted půjde poradit o rozsudku. Soud se odročuje na dnešní 15. hodinu," soudce klepl soudcovským kladívkem a odečel.

Ten čas jsme s Kim trávili v soudní budově a drželi se za ruce. Občas nám něco advokát pověděl. ,,Vypadá to dobře," zkonstatoval, ,,a kdyžtak se odvoláme."                

Kim se také setkala s Jessikou. Padli si do náruče a slíbili si, že i přesto zůstanou kamarádky.

,,Půjdu se léčit," prozradila Jess, což jsme jí já i Kim schvalovali.

Čas se hrozně vlekl. Bylo to hrozné. Přímo mučení.A jestli se porato neshodne... Nakonec ale třetí hodina odpolední  nastala a my se opět přesunuli do soudní síně. Snad naposledy...

,,Dospěla porota k rozhodnutí?" zeptal se soudce hned po příchodu.

,,Ano ctihodnosti."

,,Nuže?..."

Rozsudek se četl hrozně dlouho. Stálo na něm spoustu formalit. Další mučení. Zatímco se četl, modlil jsem se k Bohu. Stále dokola. Nejmín milionkrát. Od všeho jsem se odprostil a jen se soustředil na Boha  a jeho všemocnou sílu, neskonalou dobrotu a neutuchající lásku. Konečně dospěli k tomu nejdůležitějšímu...

,,Obžalovaná se ve všech bodech obžaloby prohlašuje za..."