,,S bratry jsme si byli mimořádně blízcí. Vyváděli jsme všelijaké skopičiny a tropili spoustu kanadských žertíků sobě navzájem i lidem, kteří s námi pracovali. Nebyly to příliš drastické rošťárny - nevyhodili jsme například žádný televizor z hotelového okna, ale na nejrůznější hlavy vyteklo velmi mnoho vody. Vždycky jsme čekali, až náš hlavní bezpečák Bill Bray usne. A pak jsme na hotelových chodbách pořádali ztřeštěné závody v rychlochůzi, polštářové bitvy, pěstní zápasy, války s holicím krémem, na co si vzpomenete. Řádili jsme jako blázni. Z hotelových pokojů jsme shazovali nafukovací míče a papírové pytlíky naplněné vodou a se zájmem jsme sledovali, jak se dole rozprsknou. Pak jsme se mohli potrhat smíchy."
